Leukopenie: Když vás ohrožuje nedostatek bílých krvinek.

Co je leukopenie?

Když máš leukopenii, tak ti v krvi chybí bílý krvinky - je jich tam prostě míň, než by mělo bejt. Ty bílý krvinky jsou fakt důležitý, protože se starají o to, aby tvoje tělo bojovalo s různejma nákazama. V krvi máš různý druhy těhle bojovníků - neutrofily, lymfocyty a monocyty. Každej z nich má svojí speciální práci v obraně těla. Když máš leukopenii, může ti chybět jeden nebo klidně i víc druhů těhle bílejch krvinek, a to pak znamená, že tvoje imunita nefunguje tak, jak by měla, a můžeš častějc chytnout nějakou infekci. Lidi s leukopenií pak často chytaj různý infekce, třeba záněty průdušek, močáku nebo kůže. Taky se u nich můžou objevit divný příznaky jako horečka, třesavka, noční pocení nebo jsou prostě úplně grogy.

Příčiny nízkého počtu bílých krvinek

Když máš málo bílejch krvinek - tomu doktoři říkaj leukopenie - může to bejt z více věcí. Někdy za to může kostní dřeň, kde se ty bílý krvinky vlastně vyráběj. Třeba když chytneš nějakej virus, může to tu dřeň na chvíli vypnout. Jindy může jít o autoimunitní nemoci, kdy si tělo samo ničí buňky v kostní dřeni, nebo když tam máš rakovinu, která celej ten systém rozhodí. Taky některý léky můžou dělat neplechu, hlavně při chemoterapii, protože ty zabíjej všechny buňky, co se rychle množej - a to jsou i ty v kostní dřeni. Když ti chybí béčko dvanáct nebo kyselina listová, může to taky shodit počet bílejch krvinek. No a někdy se ty bílý krvinky prostě moc rychle rozpadaj přímo v krvi - to se stává třeba při infekcích, když máš zvětšenou slezinu nebo při těch autoimunitních potížích.

Příznaky leukopenie

Když máš málo bílejch krvinek v krvi, což se říká leukopenie, tak to často ani nepoznáš. Většinou na to doktoři přijdou až při obyčejným odběru krve. Když už se nějaký příznaky objeví, jsou dost podobný jako u jiných nemocí, takže je těžký to poznat.

Nejčastějc se to projevuje tím, že ti stoupne teplota nebo chytáš furt nějaký infekce - třeba pořád kašleš, máš problém s močením nebo se ti dělají fleky na kůži. A co je horší, všechno se ti hojí pomaleji než normálně.

Taky můžeš bejt furt unavenej, cejtit se slabej, bolet tě hlava nebo se ti motat. Když tyhle věci máš, a hlavně když to trvá dýl, tak bys měl zajít k doktorovi. Ten ti udělá testy krve a zjistí, co s tím.

Diagnostika a testy

Když máš v krvi málo bílejch krvinek, říká se tomu leukopenie. Zjistíš to z krevního testu, kterýmu se říká krevní obraz. Ten ti ukáže, kolik těch bílejch krvinek vlastně máš a jaký druhy to jsou - neutrofily, lymfocyty, monocyty, eozinofily a bazofily. Když jich máš míň než 4 000 na mikrolitr krve, tak je to průšvih a je to ta leukopenie. Někdy je potřeba udělat ještě podrobnější test, kterej ukáže, jak jsou ty jednotlivý druhy zastoupený. Doktor musí přijít na to, proč se ti ty bílý krvinky tak snížily, takže se tě bude vyptávat na všechno možný a možná tě pošle na další vyšetření. Může to bejt třeba odběr kostní dřeně, test na protilátky, zjišťování virovejch infekcí nebo tě pošle na rentgen či ultrazvuk. Jak se to pak bude léčit, to záleží na tom, co tu leukopenii způsobilo a jak moc je to vážný.

Léčba a možnosti

Když máš málo bílejch krvinek v krvi, což je ta leukopenie, tak se to musí řešit podle toho, co to způsobilo a jak moc je to vážný. Když to není nic hroznýho a nedělá ti to problémy, tak se s tím někdy nemusí nic extra dělat. Doktor tě bude kontrolovat a řekne ti, jak se chránit před infekcema - hlavně si pořádně mejt ruce a vyhejbat se lidem, co jsou nemocný. Když za to můžou prášky, co bereš, tak ti doktor může změnit dávky nebo ti dá něco jinýho. Pokud je to horší případ nebo za tím třeba stojí rakovina, tak se nejdřív musí vyřešit tahle nemoc. Může to znamenat, že budeš muset na chemošku, transplantaci kostní dřeně nebo dostaneš léky na podporu tvorby bílejch krvinek. Hlavně se do toho nepouštěj sám, to by byl průšvih - vždycky zajdi za doktorem.

Vlastnost	Leukopenie	Normální stav
Počet bílých krvinek (WBC)	Méně než 4 000/µl	4 000 - 11 000/µl

Životní styl a tipy

Když máš leukopenii, teda málo bílejch krvinek, musíš na sebe trochu víc dávat bacha. Bílý krvinky jsou fakt důležitý pro imunitu, takže je potřeba se extra chránit před nákazama. Je dobrý si pořádně mejt ruce, hlavně než jdeš jíst a po záchodě. Taky by ses měl vyhejbat lidem, co jsou nemocný, a nechodit moc tam, kde je hodně lidí pohromadě, třeba do nacpanejch obchoďáků. Jídlo by mělo bejt různorodý a plný vitamínů a minerálů, co pomáhaj imunitě. Je fajn jíst hodně ovoce, zeleniny, celozrnný věci a libový maso. Naopak není dobrý cpát se tučným a sladkým jídlem nebo průmyslově zpracovanejma potravinama. Hejbat se je sice důležitý pro zdraví, ale s leukopenií to nesmíš přehánět - lepší je dát si lehčí cvičení. Můžeš zkusit třeba jógu, pilates, plavání nebo procházky venku. Každopádně je dobrý všechno probrat s doktorem.

Kdy navštívit lékaře?

Když máš leukopenku, znamená to, že ti v krvi chybí bílý krvinky, což může být známka různých zdravotních potíží. I když mírnej nedostatek nemusí dělat žádný problémy, fakt nízkej počet bílejch krvinek tě může oslabit a budeš pak častějc nemocnej.

Když tě pořád něco trápí, třeba furt nějaký horečky, zimnice, bolí tě v krku, máš afty, nějaký kožní problémy nebo pořád kašleš a nemůžeš se z toho dostat, zajdi si radši k doktorovi. Ten ti udělá rozbor krve, aby zjistil, kolik těch bílejch krvinek vlastně máš a co za tím vězí.

Jestli se ti k tomu přidají ještě další věci jako třeba najednou vysoká teplota, ztuhlej krk, příšerná bolest hlavy, nemůžeš popadnout dech, jsi mimo nebo dokonce omdlíváš, tak to už vůbec neotálej a běž k doktorovi hned. Tohle už může bejt fakt průšvih a je potřeba to řešit co nejrychlejc.

Prevence a opatření

Když máš málo bílejch krvinek, což se říká leukopenie, tak je to docela průšvih, protože tvoje imunita jde do háje a můžeš chytnout kdejakou nemoc. Je fakt důležitý tomu předcházet. Musíš se o sebe starat - jíst zdravě, cpát do sebe vitamíny a minerály, pořádně se vyspat a taky se hejbat, aby tvoje imunita šlapala jak má.

Hlavně si pořádně mejt ruce, než něco sežereš a po záchodě, ať nechytneš nějakou breberku. Když máš slabou imunitu, tak se radši vyhni marodnému okolí a možná by nebylo blbý nechat se očkovat proti běžnejm nemocem.

Když na sobě zpozoruješ, že ti není dobře - třeba máš horečku, klepeš se zimou, škrábe tě v krku nebo seš úplně grogy, tak mazej k doktorovi. Čím dřív se zjistí, co ti je, a začne se to léčit, tím líp. Jinak by se to mohlo pěkně zvrtnout.

Související komplikace

Když máš leukopenii, tak ti v krvi chybí bílý krvinky, což je docela průšvih, protože se pak snadno nachytáš kdejakou infekci. Ty bílý krvinky jsou totiž něco jako osobní ochranka tvýho těla proti všem možnejm bakteriím a virům. Když jich máš málo, tak seš na tom dost blbě, protože i obyčejná rýmička nebo odřenina ti může způsobit pěkný problémy. Nejhorší je, že se pak můžeš potýkat s různejma bakteriema, virama nebo plísněma, který tě můžou potrápit prakticky všude - v plicích, v močáku, na kůži nebo v břiše. V nejhorším případě to může bejt fakt vo hubu, třeba když dostaneš sepsi. Proto je fakt důležitý dávat bacha na věci jako horečka, zimnice, když seš furt unavenej nebo tě bolí svaly. Když něco takovýho pocítíš, radši běž hned k doktorovi, ať s tím něco udělá.

Prognóza a shrnutí

Když ti najdou leukopenii, což znamená, že máš v krvi málo bílých krvinek, tak se nedá úplně přesně říct, jak to s tebou dopadne. Záleží to hlavně na tom, co tu leukopenii způsobilo a jak na tom celkově zdravotně jsi. Když je to mírnější forma, třeba z nějaký virózy, tak se to často spraví samo během pár dnů nebo týdnů. V takových případech je nejlepší zalézt do postele, hodně pít a jíst zdravě. Ale když je ta leukopenie horší, což bývá třeba u problémů s tvorbou krve, rakoviny nebo když bereš nějaký silný léky, tak je potřeba pořádná léčba. Doktoři se snaží vyřešit hlavní problém a někdy musí pomoct tělu, aby líp vyrábělo krvinky. Jelikož s leukopenií seš náchylnější k infekcím, je fakt důležitý dávat si na tohle pozor. Musíš bejt důslednej v hygieně, vyhýbat se nemocnejm lidem a občas ti doktoři pro jistotu napíšou i antibiotika.